V posledních dvou týdnech došlo na energetických trzích k výrazným změnám, které ovlivnily ceny komodit, jako jsou elektrická energie, zemní plyn, uhlí, ropa a emisní povolenky. Pojďme se podívat na aktuální vývoj jednotlivých komodit a faktory, které tento vývoj ovlivňují.
Elektrická energie
V týdnu od 2. do 9. října ceny ročních produktů elektrické energie poklesly. Nejvýraznější pokles zaznamenal produkt Cal-25, který se propadl o 2,11 % na hodnotu 88,52 EUR/MWh. Poklesy byly zaznamenány i u dalších produktů, jako jsou Cal-26 a Cal-27, kde ceny klesly o 1,83 % a 1,85 %. V týdnu od 9. do 16. října se situace změnila, ceny ročních produktů vzrostly v důsledku nárůstu hodnoty emisní povolenky. Cena Cal-25 vzrostla o 4,41 % na 92,42 EUR/MWh a Cal-26 se zvýšila o 4,58 % na 87,30 EUR/MWh.
Denní trh s elektřinou vykazoval významné pohyby. V týdnu od 2. do 9. října ceny překonaly hranici 86 EUR/MWh, ačkoliv byly zaznamenány i občasné nulové a záporné hodnoty. V následujícím týdnu došlo k poklesu o 20,43 % na 69,33 EUR/MWh, což bylo ovlivněno víkendovým slunečným a větrným počasím.
Podle aktuálních informací z německých trhů hraje počasí významnou roli v produkci obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních a větrných elektráren. Díky příznivému počasí dosáhly solární elektrárny v Německu v posledních týdnech rekordní výroby, což přispělo ke snížení cen na denním trhu. Silný vítr a slunečné dny vedly k poklesu cen elektřiny na denním trhu až o 20 %, což bylo patrné i v průběhu října. S ohledem na předpověď počasí, která předpokládá pokračující větrné a slunečné období, lze očekávat, že ceny na denním trhu zůstanou i nadále pod tlakem, což by mohlo vést k dalšímu snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu.
Zemní plyn
Cena ročních produktů zemního plynu vykazovala smíšený vývoj. V prvním týdnu (2. - 9. října) ceny produktů kolísaly, přičemž Cal-25 klesl o 0,84 % na 39,33 EUR/MWh, zatímco Cal-26 a Cal-27 zaznamenaly nárůsty. V následujícím týdnu však došlo k obecnému nárůstu cen zemního plynu, s Cal-25, který vzrostl o 2,67 % na 40,38 EUR/MWh, a Cal-26 s růstem o 0,28 %. Pokles teplot a závěr několika těžebních odstávek v Norsku měly pozitivní dopad na ceny.
Uhlí a ropa
Cena černého uhlí se v týdnu od 3.10. do 9.10. zvýšila o 8,69 % a uzavřela na 123,26 USD/t. V týdnu od 9. do 16. října se cena uhlí opět posílila, ale růst byl mírnější, konkrétně o 2,22 % na 126 USD/t.
Cena ropy Brent se v týdnu od 2. do 9. října zvyšovala, dosáhla až 77,18 USD/bbl. V následujícím týdnu však zaznamenala pokles o 3,80 % na 74,25 USD/bbl, což bylo způsobeno zmírněním geopolitického napětí mezi Izraelem a Iránem a snížením predikce poptávky po ropě ze strany OPEC.
Emisní povolenky
Cena emisní povolenky v prvním týdnu pokračovala v poklesu a dosáhla hodnoty 60,29 EUR/t CO2, což představuje pokles o 5,22 %. V týdnu od 9. do 16. října však cena povolenky výrazně vzrostla o 7,96 % na 65,09 EUR/t CO2, což bylo ovlivněno nákupy hedgeových fondů a nízkým počtem aukcí.
Měnový kurz
Kurz české koruny vůči euru se v týdnu od 2. do 9. října udržoval nad hranicí 25,2 CZK/EUR a zakončil na 25,33 CZK/EUR. Ve druhém týdnu se kurz postupně otočil a koruna posilovala, až dosáhla hodnoty 25,24 CZK/EUR.
Shrnutí
Energetické trhy v posledních dvou týdnech procházely významnými změnami. Ceny elektřiny a zemního plynu vykázaly obě tendence, ačkoliv vývoj byl významně ovlivněn emisními povolenkami, jejichž cena se po poklesu v prvním týdnu v druhém týdnu opět zvýšila. Uhlí a ropa rovnoměrně kopírovaly trendy vývoje energií, přičemž cena ropy klesla kvůli geopolitickým událostem. Měnový kurz české koruny vykazoval mírné zlepšení po předchozím oslabení. Důležité bude nadále sledovat geopolitický vývoj a stav emisních povolenek, které mají významný vliv na ceny energií.
Současná situace na trzích vytváří ideální podmínky pro uzavírání smluv na dodávky energií pro příští roky. Díky našim rozsáhlým kontaktům a přehledu o vývoji trhu jsme připraveni vám pomoci s optimalizací dodávek a zajištěním výhodných cenových podmínek. Neváhejte se na nás obrátit, rádi vám pomůžeme využít této příležitosti.
Informace pod čarou
Stovkám tisíc domácností končí smlouvy na dodávky energií
V nadcházejících dnech a týdnech skončí smlouvy na dodávky energií stovkám tisíc domácností, jejichž předchozí dodavatelé ukončili činnost v roce 2021. Energetický regulační úřad (ERÚ) doporučuje zákazníkům vyjednávat o prodloužení smlouvy s dostatečným předstihem. Většina z nich bude za elektřinu a plyn platit vyšší ceny než dosud, přičemž od vrcholu krize ceny pro domácnosti již poklesly, ale stále zůstávají vyšší než před rokem 2022. ERÚ také upozorňuje na možnost využít jejich srovnávač nabídek, díky kterému mohou zákazníci zjistit, zda by u jiného dodavatele nemohli získat lepší podmínky a ušetřit až tisíce korun ročně.
Klesá poptávka po tepelných čerpadlech
Poptávka po tepelných čerpadlech v Evropě letos výrazně klesla, a to o 47 % ve srovnání s loňským rokem, což znamená návrat na úroveň z roku 2019. Podobně se situace vyvíjí i v České republice, kde klíčovou roli hraje především export do zahraničí. V roce 2022 se poptávka po tepelných čerpadlech více než zdvojnásobila, ale současný pokles ukazuje na normalizaci trhu po předchozím přehřátí. Asociace pro využití tepelných čerpadel v Česku věří, že následný růst bude zdravý a zaměří se na kvalitní instalace a ochranu spotřebitele.
ČR využívá pouze zlomek potenciálu z obnovitelných zdrojů
Česká republika využívá jen zlomek dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů. U větrných elektráren jde o pět procent, u fotovoltaik na budovách o necelých šest procent. Rozvoj větrné energetiky v ČR dlouhodobě zaostává, přičemž české větrníky pokrývají pouze jedno procento tuzemské spotřeby. Podle studie Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd ČR by větrné elektrárny mohly pokrýt až 31 % současné roční spotřeby elektřiny, pokud by byly vhodné oblasti plně využity. Největší potenciál mají kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina, zatímco Liberecký kraj vede ve využívání svého potenciálu s 26 %. Využití střešních fotovoltaik zaostává rovněž – Česko doposud nevyužilo ani 6 % vhodných ploch. Nejnižší využití solárních elektráren na budovách má Praha s pouhými 1,3 %. Potenciál obnovitelných zdrojů tak zůstává výrazně nevyužitý.
Comments